Spalo se luxusne, aby ne, za ty penize... Po opulentni snidani (bufetove snidane se s Lukasem nemuzou ubytovatelum vyplatit) jsme se pomalu vypravovali. Nakonec jsme o pul jedenacte vypravili. Jeli jsme jen kousek, 6 km z kopce do Jablunkova, kde v cykloservisu dali do kupy Lukasovu prehazovacku. V Jablunkove uz jsme byli napul v Polsku - dvojjazycne napisy a i v hospode mluvili polsky. Ale na hranice to bylo jeste 9 km a to uz jsme zase stoupali. A stoupali jsme potom i v Polsku, az jsme vyjeli zase na 850 m v jednom z vedlejsich hrebinku Slezskych Beskyd. Jeste pred vrcholem stoupani jsme nasli prima pizzerii na samote a s nadhernou vyhlidkou na obe strany. Po kratkem sjezdu z vrcholu jsme se napojili na statovku a po nove jeste vlastne nedokoncene silici jsme svisteli dolu. A tim byl dnesni pohadky konec. Pak uz jsme jen jeli osidlenym udolim se spoustou kamionu na silnici az jsme nakonec kolem seste dorazili do centra Zywce. Cestou jsme minuli i jeden z nejznamnejsich polskych pivovaru tehoz jmena (docela pitelne). Po vcerejsi likvidacni etape mi to dnes moc nejelo, na rozdil od Lukase, ktery v kazdem kopci ujizdel.
Nakup za Zywcem a uz jsme byli u odbocky do kempu. Jmenuje se, svete zbor se!, U Rumcajse. Fakt! A kdyz jsem byl platit kemp, tak na recepci sedel - mel takovyhle fousy a taaaakovyhle bricho!
Ujeto 62 km, nastoupano 830 m, celkem 319 km.
A zitra, zitra (snad) bude Krakow!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat